"Člověk, který není schopen milovat sám sebe, nebude schopen milovat nikoho jiného. Člověk, který neumí milovat sám sebe, neumí milovat vůbec. Říkali Ti, abys byl altruista a nebyl sobecký. A vypadá to krásně - ale to jen vypadá krásně; přitom to ničí Tvé kořeny. Když se nemůžeš postarat sám o sebe, jak se můžeš postarat o někoho jiného?"
Osho, "Kniha moudrostí - Tuláci duše"
Narodila jsem se jako hodná holka. Hodná holka, která nezlobí a vždycky dělá to, co se od ní očekává. Následovala jsem svůj vnitřní hlas, o kterém jsem si myslela, že je to intuice a to jen moje ego žádalo další a další důkazy toho, že jsem úplně nejlepší. A můj vnitřní muž jásal nad dalšími a dalšími úspěchy a žádný cíl pro něj nebyl nemožný. Moje babička mě vždycky jako malou holku před vystupováním z vlaku varovala: "Z rozjetého vlaku se, Helenko nevystupuje, vypadneš za jízdy a bude Tě to bolet." No a tak se stalo, že jsem před lety z "rozjetého vlaku" svého života vypadla a hodně to bolelo, ale já jsem díky tomu potkala mnoho skvělých lidí a kamarádů, kteří měli podobný záměr. Přijít na to: Kdo Já jsem.
Kdybyste se mě před lety zeptali, kde beru energii, kde dobíjím baterie, co mě posiluje, bez zaváhání bych odpověděla, že je dobíjím v přírodě. Neměla jsem vůbec ponětí o tom, že tou největší inspirací a "baterkou" můžu být vlastně já sama pro sebe. Že mé Srdce může být tou živnou půdou pro semínka mých rozhodnutí a přání. A že může být velmi úrodné, tvořivé a láskyplné. Díky tomu mohu být tvůrcem svého života a já jsem se také, i díky tantra józe pro ženy Mohendžodáro, stala vědomým tvůrcem své reality, svého života.
Když nám Monika v lednu řekla o soustředění a že je potřeba napsat a odevzdat práci na téma, jakým přínosem pro mě roční škola byla, tak jsem se zhrozila. No, už jsem hrozně dávno nepsala žádnou práci a možná, že ještě nikdy jsem nepsala o osobních prožitcích. Stále jsem psaní odkládala a psát jsem začala teprve o víkendu před samotným soustředěním. Teď ale věřím tomu, že i to mělo svůj velmi hluboký důvod. Nemohla bych tu totiž napsat potvrzení o tom, že cvičení má mnohostranné účinky a také otevírá cestu k orgasmu a milování jako láskyplné cestě životem. Tento prožitek jsem si dopřála právě tento víkend, kdy se vrátil přítel po 8 měsících z mise a jeho reakce a reakce mého těla to potvrdily.
Pro lepší vyjádření bych svoje pozorování z celoroční školy rozdělila na část o prožitcích ze samotných kurzů a na část o tom, co škola přinesla do mého života.
Ve skutečnosti se však obě části prolínají, protože to, co si dovolím v úzkém kruhu žen a díky bezpečí tohoto ženského kruhu prožívat, zažít a sdílet, se následně v mém životě projevuje a odráží, tzn., že to v realitě samotné žiji. Bez toho by škola pro mě postrádala smysl a stala by se pouhým inkubátorem, kam bych si jen jezdila pro energii a sílu svůj život a jeho realitu jen snášet. Ale jak známo, jediné, co můžeme ve svém životě změnit, jsou naše přístupy a tak se je v duchu svých prožitků ze školy snažím měnit i ve svém životě.
S tímto záměrem, jsem já, Helena Ungermannová, narozená v Duchcově vstoupila na tuto cestu Mohendžodáro. Všechny spirituální síly, ke kterým jsem získala přístup jsem použila podle svého srdce, pro dobro všech zúčastněných. Snažila jsem se respektovat svobodu všech bytostí, jejich individuální vývoj. Odevzdala jsem se silám Vesmíru, Dobra a Lásky, se kterými jsem vědomě uzavřela smlouvu a kteří byli strážci této mé smlouvy. Vděčně a s úctou jsem přijímala jejich ochranu a péči.
Zážitky z kurzů
Asi nejintenzivnější prožitky jsem měla v dynamických meditacích. Zmíním se jen o dvou z nich. Narodila jsem se 8. září, ale v rodném listě mám 9. září. To proto, že nikdo před lety nepovažoval hodinu a den zrození za důležitý. Já sama jsem teprve před 2 lety začala zjišťovat okolnosti a podrobnosti mého narození a přiznám se, že mě to tak trochu oslabovalo. V neděli ráno, 7. listopadu jsem v dynamické meditaci zažila znovu okamžik svého zrození. Ve fázi STOP jsem naprosto jasně cítila tento den, 8.9. - den mého zrození. Cítila jsem svůj zdroj, jak mě vede na cestě sem, na Zemi, provází mě a vede. Můj Anděl strážný mě konejšil a laskal. Zalekla jsem se toho a začala jsem se bát, přestávala jsem dýchat, ale ONI mě konejšili: "Dýchej, dýchej, to je život, to jsi si vybrala a tady teď bude Tvoje cesta. Já jsem Tvá matka, Tvůj zdroj, nikdy Tě neopustím a budu Tě milovat a sytit Tě energií." A můj Anděl mě provází stále. Země je to bezpečné místo pro můj život. Tento zážitek byl velmi důležitý pro moje znovunabytí sebedůvěry.
I druhý prožitek souvisí z mým zrozením a cítila jsem jej také v neděli, 10. dubna, při ranní meditaci. Ve fázi STOP jsem cítila tu hlubokou a nekonečnou lásku, která si mě přitáhla na tento svět. Láska mojí mámy a mého táty. Oni se moc a moc milovali. A to mě přitáhlo se napojit a zažít to, být u toho a cítit to ve fyzickém zrození. Ten pocit si opakovaně teď dopřávám a sytím si jím svoje buňky, své tělo a moje duše se může radovat. Ano, já jsem k nim přišla pro tu radost, lásku a naplnění.
Dalším velmi hlubokým zážitkem v kurzu bylo to, když Martinka zkolabovala při cvičení 18 sestavy při posledním kurzu. Ona padla vedle mě na zem a zůstala nehybně ležet na zádech, s mírným klepáním nohou. Některé z žen ji chtěly okamžitě stavět zpátky na nohy. Nepíšu to proto, že bych to odsuzovala, ale proto jak hluboko máme zakořeněno: být slabá, zraněná, nemocná je nepatřičné, nedovoluje se. Jsem zdravotní sestra, učím kurzy první pomoci, ale jakoby tady nějaké vyšší vedení vedlo můj postup. Zpětně jsem si uvědomila, že jsem jen přiklekla k Martince, a začala jí šeptat do ucha: "Dýchej, dýchej, můžeš, je to bezpečné. Miluju Tě! Miluju Tě!" Ona popadla dech, aniž bych jí zakláněla hlavu apod. To všechno byly mikrosekundy, necítila jsem, že by byla v ohrožení života.
A mojí bytostí, klečící u ní se nesla slova: Já si dovoluji být autentická, slabá a "mrtvá". Nemusí mě nikdo zachraňovat. Já se na své nohy postavím sama. Chráním se před útoky druhých bytostí.
Nová realita mého života
Ano, být autentická, být jaká jsem a říkat, co si myslím, komu na mně záleží,to nevadí, komu to vadí, na tom nezáleží. To je teď také mottem mého života.
Lehce se to napíše, ale hůře realizuje. Díky škole Mohendžodáro jsem získala svoji jistotu, zbavila se mnoha svých starých, nepotřebných vzorců, spojila se se svou vnitřní ženou a přijala svého vnitřního muže. A cvičení Mohendžodáro se stalo součástí mého života. Cvičení mi dělá radost a radost se násobí, když slyším reakce okolí, že jsem se v poslední době nějak proměnila. Ano, proměnila a myslím, že následující slova, ode mě neznámého autora to vyjadřují úplně nejlépe.
Rok 2006
"Chceme-li vidět, jaké byly včera naše myšlenky, měli bychom se podívat dnes na naše tělo."
Rok 2007
"Chceme-li vědět, jaké bude zítra naše tělo, měli bychom se podívat dnes na své myšlenky."
Rok 2010
Jak je to všechno prosté a přitom tak těžké si uvědomit, že bychom měli myslet tak, jako by každá myšlenka, kterou se zaobíráme, byla vypálena ohněm na oblohu a mohl ji vidět celý svět.Uvědomit si, že bychom měli mluvit tak, jako by každé slovo, které vyslovíme, mohl slyšet každý na světě.Uvědomit si, že bychom měli jednat tak, jako by každý skutek, který učiníme, měl padnout na naši hlavu, protože se to ve skutečnosti tak jako tak stane.Uvědomit si, že bychom měli přát jiným jen to, co bychom chtěli, aby se vyplnilo nám, protože se to ve skutečnosti tak jako tak děje.A dělat všechno tak, jako by to dělal sám Bůh, protože tomu tak ve skutečnosti je.Nikdo z nás není dokonalý, ale zato jedinečný a má svou, velkou cenu. Pro ilustraci tohoto, jak tento text vnímám ve svém životě, jsem sem vložila na porovnání 2 své fotografie.
Závěr
A tak mi přišlo nejlepší pro shrnutí toho, kam teď směřuji použít právě tento text. Cítím, že v souladu s měnícím se vědomím Země se mění i kolektivní vědomí lidstva. Mění se i partnerské vztahy nové doby. Cítím, že katarzní techniky, meditace a cvičení 18 sestavy prohlubují moje spojení se sama sebou. Ano, souhlasím, být ženou je opravdový dar. Je to překvapivá, vzrušující a nádherná cesta. Cítím se být na této cestě a toužím v nové realitě žít svůj život. Naplněný život v duchu toho, co říká rodinný terapeut, Bert Hellinger: "Žena následuje muže, muž se o ni stará a ona mu to s láskou vrací." Já cítím, že díky cvičení se mi vrátila schopnost opět některé věci prožívat. A na to potřebuji svoji vnitřní sílu, sílu ženy, abych opět mohla tady a teď prožívat své vztahy, které mi, naplněné, dovolují tvořit naplno můj život.
Děkuji Monice a Igorkovi za jejich vedení a prostor, který pro tento proces vytvořili.
Děkuji Olivii a všem ženám za jejich opravdivost a "nasazení" s jakým přistupovaly ke všemu, co se mezi námi dělo.
A také děkuji firmě Mc Donald za to, že jsme se cestou do Lažánek měli na co těšit a vždycky jsme se mohly u dortíku a kávičky společně naladit na nadcházející kurz.
Přebírání článků bez svolení provozovatele těchto stránek zakázáno. Pro možnost publikování tohoto článku na vašem serveru nás prosím kontaktujte do kanceláře emailem na info ( zavináč) sugama.cz
Na aktuální přehled našich kursů se můžete podívat zde : http://www.mohendzodaro.cz/prihlaska/formular.php