Dlouho jsem přemýšlela o tom, jak uchopit téma "Mohenžodáro". Co bylo na počátku této cesty, co mě k němu přivedlo, jaké byly první impulsy, co mě zaujalo na práci v ženské skupině a co mi tzv." rozum nebral", nebo naopak... ?????
Mojí duši zaplavil pocit absolutního souznění a obrovitánské lásky ke všemu co jsem schopna vnímat. Uvědomuji si jak jsou všechny tyto prožité věci důležité a mají všechny stejnou hloubku. O žádném z těchto pohledů, pocitů, prožitků nemohu říci, že by více či méně ovlivnil můj postoj k životu a k sobě samé..........Jedno s druhým je ve vzájemném vztahu, vše se sebou souvisí a nic se neděje náhodně. To už nám říkali naši dědečkové a dnes mohu s pochopením říci " JE TO TAK ". Děkuji za tu zkušenost
A tak jak jeden prožitek mě vede k pochopení dalšího článku v tom nekonečném řetězci bytí, tak i k Mohendžodáru vedla spousta malých cestiček a cest. Cítím, že kdybych měla namalovat strom, malovala bych ho i s kořeny. Nejsou vidět, ale jsou důležité pro jeho růst a existenci??.. Proto bych ráda napsala pár slov o tom, co mě vlastně v životě nejvíce ovlivnilo a k Tantrické józe přivedlo.
V období mého dospívání jsem si začala uvědomovat nespokojenost sama se sebou,.strach a přehnaný respekt ke všem dospělým. Věděla jsem, že když budu tichá, nenápadná, poslušná, budou mě mít rádi a budu chválená. Později jsem však cítila, že to nejsem " já" a něco musím ve svém životě změnit??. Před 20 lety jsem začala chodit na hodiny Jógy. Bylo to moc fajn. Mezi těmito lidmi jsem se cítila přijatá bez podmínek a cvičení s meditací mi dávalo vnitřní pohodu. Poprvé jsem se setkala s pojmy "karmy a reinkarnace" . Úplně mě to ohromilo?????????? Přestože jsem tomu nerozuměla, můj vnitřní pocit říkal " ano". Na mé další " proč" jsem znala odpověď. Něco uvnitř mě, mi říkalo,??? že život má hlubší význam a je potřeba hledat dál. Začala jsem více naslouchat srdci, než-li rozumu.
Ve 22 letech jsem konečně měla pocit, že život může být krásný a naplněný radostí. Jaké si to udělám, takové to bude. Cítila jsem se silná a odhodlaná. Navzdory rodičovským představám jsem chtěla jít svou cestou.
Velkou roli v mém životě sehrál první delší vztah s mužem, který mi ukázal, že láska může mít i odvrácenou tvář. Měla jsem pocit, že nemohu existovat bez něj, ale zůstat s ním znamená " mojí duševní smrt ". Až útěk do zahraničí a čas, který jsem tam strávila, mi dal možnost nahlédnout na věc z jiného úhlu pohledu.
Dnes po těch letech jsem vděčná za naše setkání a vím, že byl pro mě tím nejlepším učitelem. Díky němu jsem začala znovu bojovat a hledat svoji skutečnou podstatu. V hlouby duše jsem si říkala " nedopustím, abych se stala obětí v jakémkoliv vztahu" ať partnerském, kamarádském nebo rodičovském.
Toto trauma bylo startem do nového pohledu na život. Začala jsem chápat, že si mohu vytvořit vlastní hranice a mohu se vymezit vůči ostatním. Ve vztahu k rodičům to nebylo vždy lehké, ale dnes mohu s klidným pocitem říci, že máme přátelský a respektující vztah.
Od střední školy jsem měla velkou touhu pracovat s květinami a toužila mít vlastní obchůdek. Vyzkoušela jsem různé profese, ale myšlenka a sny obchůdku byly tak silné, že pochyby o realizaci vůbec nepřišly. Po 12 letech jsem naplnila svůj sen. Dnes jsem šťastná, že mě práce i po deseti stále naplňuje a dělá radost mě i lidem, kteří ho navštíví.
Začala jsem jezdit na různé meditační semináře, potkala se s krásnými lidmi. Jedním z nich je krásná laskavá žena?.Milunka Lukášová, která umí pomoci těm, kteří hledají své životní štěstí a chtějí pochopit některá ze svých " proč ? " Naučila nás dívat se na svou vnitřní ženu, muže i rozbolavělé děťátko uložené hluboko ve vzpomínkách.
Na jejích pobytech jsem se poprvé seznámila s tématy " energetické tělo" , práce s čakrami, s andělskými terapiemi, regresní technikou, s různými druhy meditací a šamanskými rituály. Pokaždé, když jsem jela z víkendu domů, naplňoval mě pocit štěstí a harmonie. Každé setkání ve mně zanechalo dlouhodobý energetický náboj. " Rubikova kostka " mého života se začala skládat. Pojednou jsem viděla pavučinu a tenká vlákna, která vedou k pochopení??. dříve nepochopitelného.
Mnohem intenzivněji jsem začala cítit vděčnost za dary, které mi Bůh dal.
Prožívám láskyplný vztah s manželem, který je mým přítelem a laskavým učitelem. Není nic krásnějšího, než se těšit do práce a s chutí tvořit a naplňovat svou kreativní mysl novotami. Jsem zdravá a mohu dělat vše tak jak to cítím. Mohu se setkávat se spoustou zajímavých lidí, kteří obohacují můj život.
Jsem šťastná, že mohu říci???.. TO CO ŽIJU??.JSEM JÁ.
Velkou radost do mého života přineslo setkání s Budhistickou životní filosofií. A stejně tak mě velmi ovlivnil Mayský a Toltécký pohled na život. ????Naše společná životní cesta nás při cestách " hledání" , zavála do zemí, kde lidé žijí v souladu s přírodou a zůstávají věrní kořenům a odkazům svých předků. Uvědomila jsem si jak moc bych si přála, abychom i my našli své kořeny a navrátili se k sobě?..a našli svoji podstatu. Cítila jsem,??že abych lépe pochopila jakým způsobem lidé těchto kultur udržují kontakt s původní tradicí???je zapotřebí vlastního prožitku. Toužili jsme zažít na vlastní kůži indiánský " Temazcal " potní chýši a možná i touto cestou zažít změněný stav vědomí.
A tak jsme se s Milánkem přihlásili na týdenní pobyt v horách s aztéckým šamanem, který přijel do Čech, aby nám přiblížil obsah posvátného spirituálního učení, které je mezi Aztéky předáváno z pokolení na pokolení.
Cílem tohoto setkání bylo dosažení meditativního stavuspojení se srdcem Hory a vědomím Velkého ducha. Tato šamanská praxe nám měla ukázat mocný přechodový rituál mezi jednotlivými etapami života, vycházející z mexické tradice??. Musím upřímně říci, že kdybych dopředu věděla co nás čeká,?..bála bych se a strach by mi nedovolil odjet. Dnes jsem moc ráda, že mě ovlivňovala touha ? " posunout se dál " . Toto setkání v malé komunitě uprostřed lesa, kde jsme všichni při tiché meditaci trvající čtyři dny??bez jídla a pití??pozorovali plameny ohně a naslouchali posvátným indiánským zpěvům.bylo nezapomenutelné. Někde hluboko uvnitř mě se ozývaly hlasy??. ".tady jsi doma ??.. To už přece znáš,není čeho se bát" Měla jsem pocit jako bych ty zpěvy už někdy slyšela. V té hluboké meditaci jsem se potkala se sebou i přes všechny ty strachy že zmrznu a domů se vrátím se zápalem plic.
Skrze tento prožitek jsem si uvědomila jakým způsobem má duše komunikuje s přírodou. Jak silné je její vědomí, které je také zdrojem našeho bytí.
Cítím,..že tento prožitek sehrál velkou roli v mém životě při dalším rozhodování.jakým směrem jít dál.
Po prvním setkání s Mohendžodárem, jsem věděla???.že cesta vlastního prožitku je pro mé sebepoznání velmi důležitá,?..i když jsem vůbec ničemu nerozuměla První příjezd do Lažánek mi připomínal mé oblíbené místo na Slapské přehradě, kam jezdíme na meditační pobyty. Byla jsem ze všeho nadšená. ??Tolik záchodů a sprch jsem opravdu nečekala
Krásný začátek výuky ??. spontání tanec??jen tak si svobodně tančit??uvolnit se?..nechat tělo vlát v rytmu hudby????????..to byla nádhera. ?. Pamatuji si první slova Eli, " vypni mysl??..nic nekontroluj???nech to volně všechno plynout???.tvé tělo se stává pohybem ". Pochopit Eli, co tím myslí nebylo vůbec těžké. Bylo to jako když vypneš knoflík "STOP MYSLI " Miluji tanec a tento způsob sebevyjádření mě moc baví.
Víkendové téma " Šťavnatá Jóni " znělo zajímavě. Při uvolňování pánevního dna jsem si uvědomila, že by mi toto cvičení mohlo pomoci k uvolnění zablokované druhé čakry a možná ?.Kdo ví ?.......třeba i to miminko by k nám mohlo přijít přirozeně. ????..Umělé oplodnění už NE.
Velkým překvapením tohoto víkendu byla Oshova dynamická meditace. První fáze ještě "šla ". Sice jsem chvílemi vnímala naši skupinu jako? " utečence z Bohnic "?, ale dobrá. Z míry mě vyvedla následná katarze. Vůbec jsem nechápala co se děje???..obrovský křik a pláč ostatních děvčat mě úplně paralyzoval. Řinuly se mi slzy do očí a srdce se sevřelo. Chvíli mi trvalo než jsem se zorientovala a uvědomila si, že se mi vlastně vůbec nechce brečet. Chtělo se mi stále tančit a zpívat si??.. V srdci jsem cítila, že ta bolest není moje a nechci ji do sebe přijímat???. Soucítila jsem s ostatními a snažila jsem se na té " hrůze " najít něco pozitivního?. Byl to zajímavý souboj ?.. mysli a vědomí.
Uvědomila jsem si, že to co vidím okem?..můj mozek vyhodnotí a do srdce přichází zkreslený impuls. Když mám oči zavázané, dívám se hluboko do srdce a mé pocity jsou mnohem niternější. Hluboko uvnitř sebe jsem to opravdu " Já " .
Po prvním víkendu s mohendžodárem jsem věděla, že cesta vlastního prožitku je pro mé sebepoznání nejlepší. Téměř ničemu jsem nerozuměla , ale pocit mi říkal?. Jó ?to zvládneš,??jdi do toho?.. Hned jsem si představila, jak by bylo krásné, kdyby všechny ženy měly možnost nahlédnout do sebe a mohly otevřít svá srdce. Skrze tyto techniky vyčistit bolesti a hluboké křivdy. Že každá z nás má možnost ucítit vlastní jedinečnost a krásu. Stát se ženou " BOHYNÍ " že každá z nás má možnost o svém životě rozhodovat ??? Pokaždé, když vidím ta lidská utrpení? role, na kterých lpíme ?uvědomím si, že i to je důležité prožít, abychom pochopili???..
Často si vzpomenu na slova mé spřízněné duše Milunky, která nám často říkává ?? " Můžeme růst přes bolest,???.ale je důležité vědět,?že můžeme růst i přes radost a to je pak VELKÁ KRÁSA. Rozhodnutí je na vás "
Uvědomila jsem si to?.., tyto myšlenky se staly hlavním hnacím motorem ke studiu.
A tak jsme se z kamarádkou Janičkou přihlásily do školičky. Když se nyní mohu ohlédnout zpět, pokusím vyjádřit pocity k momentům, které mě nejvíce překvapily, ale také posunuly.
Celé to bláznění, šílení, tančení, cvičení, meditace mi dává pocit velké radosti ze života??..Párkrát se mi stalo, že jsem si říkala " chce se mi ?.......to zase bude nářez??..ale JÓ??..to zvládneš Marťo . Cesta autobusem jako přípravná relaxace???překročení prahu v Lažánkách pro mě znamená??..zase v tom LÍTÁŠ
Při prvních setkáních a cvičeních " Horního mateřského okruhu " , mě více ovlivňovali prožitky z dynamiček, kundaliní meditace a Igorkovo her "rozbíjení robota " než ze cvičení asán 1, 2, 3, 4,.
Po dynamičkách jsem se vždycky cítila jako pták, úplně lehká a volná s obrovskou radostí.energií a chutí do života. Vybavuji si první pocit po jejím skončení, kdy zazní " STOP "???.a najednou z toho "šílení "?..přichází absolutní " NIC??..PRÁZDNOTA?..TICHO?.MÍR
Překvapilo mě, že jsem si tento vnitřní klid udržela i při katarzích a pláč a křik se mě již nedotýká.
Igorkovy hry jsou stále jedna velká neznámá.
Uvědomila jsem si??.jak se mé ego brání a o co mu vlastně jde. Už do předu hodnotilo situaci?.. " to nezvládneš,?. budeš horší než jiní??a že strach mě paralyzoval a odsouval od skutečného prožitku. Cítím, že se to postupně zlepšuje a po roce už všechny ty blázniviny beru jako hru. Uvědomila jsem si, že i na těchto trénincích nám Igorek demonstruje život jako HRU. A to?? jakou v něm budu hrát roli, záleží pouze na mě.
Hluboký prožitek jsem si odnesla z rituálu " zasvědcení " do horního mateřského okruhu. Cítila jsem se jako bohyně plná lásky, ženské jemnosti i síly. Děkuji Moničce za tu krásnou chvíli a energii,která z jejího budoucího mateřství zářila.
Procvičováním asán 5 a 6 přicházelo do mého těla teplo a drobné mravenčení. Bylo to vlastně poprvé, kdy jsem na fyzickém těle zpozorovala změny. Skutečně se to dělo, už to nebyl jen pocit. Upřímně musím říci,???teprve nyní, kdy jsem skrze asánu " odevzdání " vnímala ve svém těle " cosi "?..začala jsem cvičit s chutí. Už to nebyl jen domácí úkol.
Hezký pocit mám i z nového přítele " kamene " zemité barvy. Brzy jsme se sžili. Má své místo na rodinném oltáři a je i manželem přijímán jako důležitý článek mě.
Cvičím ráda večer. Po celém tom shonu je pro mě Mohendžodáro zklidněním a zastavením. Při svíčkách a mantrách Devy Premal si ho užívám. Celkově se po něm cítím nabitá čerstvou energií a je mi dobře. Jako bych přijela z Lázní,?????.. zregenerovaná.
Práce v ženské skupině je báječná škola a velmi mě baví. Moc bych si přála, aby všechny ženy světa zažily ten úžasný pocit svobody,?? vnitřní harmonie, ??..našly lásku a sílu sami v sobě. Cesta není snadná, ??ale stojí za to ji vyzkoušet.
Cítím vnitřní touhu sdílet se ženami???naplňovat hledající duše důvěrou, ??.a poznáním, že CESTA K SOBĚ EXISTUJE
S úctou v srdci děkuji všem lidičkám i okolnostem, které mě přivedli k Mohendžodáru a povedou dál mým životem..
Přebírání článků bez svolení provozovatele těchto stránek je zakázáno. Pro možnost publikování tohoto článku na vašem serveru nás prosím kontaktujte do kanceláře emailem na info@sugama.cz